ÚDOLÍ SMRTI (Death Valley)

Západ USA Parky ÚDOLÍ SMRTI (Death Valley)

Údolí smrti je jedno z nejteplejších míst USA a v roce 1913 zde byla naměřena nejvyšší teplota 57 °C ve stínu. Už z tohoto údaje je patrné, že během léta je Údolí smrti jen pro “otrlé” turisty.

V centrální části údolí najdete Furnace Creek s restauracemi a ubytováním a jedná se o jakousi oázu s palmami ve středu Údolí smrti.

Údolí smrti, v originále Death Valley, je pouštní údolí nacházející se v USA, ve východní části Kalifornie blízko hranic s Nevadou. Má rozlohu zhruba 7800 km2 a jedná se o nejsušší a nejníže položené místo v Severní Americe.

Údolí smrti je součástí pouště Mohave a je ohraničeno několika pohořími. I přes nehostinné podmínky (anebo právě kvůli nim) je národní park Death Valley vyhledávanou turistickou destinací.

Zabriskie Point v Údolí smrti
Zabriskie Point v Údolí smrti

Kdy do Údolí smrti vyrazit? Pozor na horko!

Pro návštěvu Údolí smrti je nejvhodnější období od října do dubna. V tomto termínu se průměrné teploty pohybují kolem 18 °C. Mezi měsíci květen a říjen je teplota v Údolí smrti velmi vysoká a obecně se doporučuje v tomto období Údolí smrti nenavštěvovat. Pokud vám to přeci jen nedá, tak vyrazte velmi brzy ráno, kdy nejsou teploty tak vysoké.

Od svého založení v roce 1933 přivítal Death Valley National Park (dříve národní památka) více než 40 milionů návštěvníků. Většina z nich přijíždí do Údolí smrti v jarních či zimních měsících, kdy jsou podmínky v parku pro návštěvu nejpříjemnější. Park je však otevřen celoročně a čas pro návštěvu tak záleží zejména na tom, co člověk od návštěvy očekává.

Podzim je jistota méně turistů

Podzim začíná v Death Valley na konci října; teploty jsou příjemně teplé a obloha zpravidla jasná. V této době také začíná sezona pro camping a také řada programů místních rangerů, které pokračují až do jara. Návštěvník se v tomto období necítí obtěžován davy turistů, neboť jak již bylo řečeno, hlavní sezona přichází až se zimou. Větší nápor návštěvníků je však zpravidla očekáván v období okolo Dne díkuvzdání a také výroční akce 49ers Encampment, jež je připomínkou cesty prvních osadníků a koná se druhý týden v listopadu.

Zima v Údolí smrti? Krásných 20 stupňů

Zima přináší příjemné období a je vhodnou dobou pro návštěvu Death Valley. Průměrná denní teplota se v zimních měsících pohybuje okolo 20 stupňů Celsia; v noci však klesá v prosinci a lednu až ke 4 stupňům. Období mezi Dnem díkuvzdání a Vánocemi je celoročně nejklidnější, co se počtu návštěvníků týče. Naopak nejvyšší zimní nápor turistů zažívá Údolí smrti mezi vánocemi a Novým rokem a v únoru okolo President’s Day.

Jaro, čas kdy Údolí smrti kvete

Jaro je nejoblíbenějším ročním obdobím pro návštěvu parku. Kromě teplých a slunečných dnů může být velkou atrakcí místní flora – v případě dostatečných srážek v zimě nabízejí v březnu a dubnu kvetoucí sasanky nádherné výhledy na Death Valley. V tomto období si nachází cestu do parku nejvíce návštěvníků, přičemž jejich počet kulminuje v období jarních prázdnin na konci března a začátku dubna.

Léto v Údolí smrti. Připravte se na vedro

Léto začíná v Death Valley velice brzy – již v květnu je prostředí pro většinu návštěvníků příliš horké; teploty přes den dosahují v průměru 37 stupňů. Nejteplejším měsícem je v Údolí smrti červenec, kdy průměrná denní teplota šplhá k 47 stupňům. V takovém počasí si nacházejí cestu do parku zpravidla pouze milovníci extrémů a možnost různých aktivit je v tomto období omezena.

Na co si dát pozor v Údolí smrti

Před cestou do Údolí smrti si vezměte s sebou dostatek pité vody, mapu, mobil, pokrývku hlavy, rezervu a hever. Pokud dojde k nehodě nevzdalujte se od auta. V nouzi volejte telefonní číslo 911.

Zabriskie Point v Údolí smrti
Zabriskie Point v Údolí smrti po západu slunce

Park je otevřen po celý rok, i když v letním období, kdy v Death Valley panuje obrovské vedro, nejsou některé služby poskytovány či jsou velmi omezeny, např. camping. Drtivá většina návštěvníků využívá pro vstup do parku automobilu, ale je možno do něj vjet i na bicyklu, motocyklu či vejít pěšky, jakkoli je tento způsob není vzhledem k velkým vzdálenostem právě preferovaný…

Plná nádrž je základ! Bez vody ani ránu.

Před vjezdem do parku je dobré pamatovat na plnou nádrž paliva, neboť možnost dotankování je v parku omezena (k dispozici je benzín ve Furnace Creek Ranch, Stovepipe Wells Village, and Panamint Springs Resort) a ceny benzínu zde mohou návštěvníky nemile překvapit.

Dostatečné zásoby vody jsou doporučeny zejména v případě plánovaných vycházek dále od civilizace; zejména v letních měsících je dobré myslet i na vodu pro chlazení motoru automobilu; „uvařit“ vůz v 50 stupních Celsia desítky mil od nejbližší civilizace je zážitek, který si zřejmě většina návštěvníků odpustí. Většina území v Údolí smrti je navíc bez signálu pro mobilní telefony.

Silnice jsou v Death Valley slušně udržované (porovnáme-li to se zkušenostmi z Česka), ale jsou zpravidla poměrně úzké a často s ostrými zatáčkami a serpentinami. Proto je nutné dbát zvýšené pozornosti při řízení; paradoxně obrovské teplo není v Údolí smrti hlavní příčinou problémů návštěvníků, tou jsou naopak dopravní nehody!

Vstupné do Údolí smrti

Vstupné do parku činí 35 USD za jedno vozidlo a platí pro všechny pasažéry; vstupenka je platná po dobu sedmi dní od zakoupení. V případě vstupu na bicyklu, motocyklu či pěšky je cena 10 USD s platností opět sedm dní. Dále je možno využít i roční vstupenku (Annual Pass). Další možností a velmi výhodnou v případě, že se turisté chystají navštívit další národní parky v USA, je zakoupení roční vstupenky opravňující ke vstupu do více než 2000 rekreačních oblastí spravovaných federální vládou USA; tato vyjde na 80 USD a platí pro vozidlo a všechny pasažéry. V parku jsou turistům k dispozici dvě návštěvnická centra s dokonalými informacemi o Údolí smrti, aktuálních podmínkách či omezeních.

UBYTOVÁNÍ A RESTAURACE V ÚDOLÍ SMRTI

V Údolí smrti najdete ubytování a restauraci pouze v

Hotely a motely v Údolí smrti

Death Valley nabízí několik možností ubytování – od primitivního campingu až po luxusní přenocování ve Furnace Creek Inn. Díky omezeným možnostem je však cena lepšího ubytování poměrně vysoká.

Furnace Creek Inn je nejluxusnější možností ubytování v Údolí smrti; je součástí Furnace Creek resortu a nachází se v oáze ve Furnace Creek. Otevřen je zpravidla pouze v sezoně, tj. od od října do května a v blízkosti se nachází například osmnáctijamkové golfové hřiště. Ceny odpovídají luxusu a lokalitě – pokoj je možno pořídit od 350 USD za noc.

Levnější možností přímo v Furncace Creek resortu je blízký Furnace Creek Ranch. Nabízí standardní kvalitu ubytování po celý rok a ceny jsou zde již výrazně příznivější než ve vedlejším Innu. Vybrat si je možno z 224 pokojů v třech různých kvalitách za ceny začínající na 150 USD.

Další možností v nabídce Death Valley je hotel ve Stovepipe Wells nabízející ubytování ve více než 80 pokojích a disponující krásným výhledem na písečné duny Mesquite Flat. Hotel je otevřený celoročně a nabízí ubytování ve třech cenových relacích, které začíná na 100 USD za pokoj a noc.

Skromnější ale pro běžného návštěvníka plně vyhovující ubytování nabízí i Panamint Springs Resort; čtrnáct pokojů, v kterých lze strávit noc již od 80 USD.

Camping v Údolí smrti? Ano, ale pozor, ať se neupečete.

V Údolí smrti existuje velmi široká nabídka možností přenocování v kempech. Kempy v USA obecně jsou trochu odlišné od toho, jak zpravidla vypadají podobná zařízení v České republice. Jednotlivá místa v kempech (tzv. site) jsou zpravidla očíslovaná a určena pro jedno případně dvě vozidla a lze v nich postavit stan, případně zaparkovat RV vůz. Platba je pak prováděna nikoliv za osoby, ale za site.

Kempů je v Death Valley k dispozici devět, ale pouze část z nich je otevřena celoročně. Obecně platí, že kempy umístěné na dně údolí jsou zpravidla otevřeny pouze v hlavní sezoně, tj. od podzimu do jara, zatímco kempy ve vyšších polohách naopak. Pro aktuální podmínky je zpravidla dobré kontaktovat návštěvnické centrum, kde turisté dostanou veškeré informace o možnosti přenocování.

Velký kemp se nachází v oblasti Furnace Creek a nabízí ojedinělou možnost přenocovat na místě, které je pod hladinou moře. Camp Furnace Creek je otevřen po celý rok, ale přenocování v létě může být i tak poměrně náročné, neboť noční teploty zde často neklesnou pod třicet stupňů, což nemusí být pro každého ve stanu zcela komfortní. Kempy umístěné ve vyšších polohách pak někdy nejsou přístupné běžnými automobily a k jejich dosažení může být nutno použít automobily s náhonem na všechna čtyři kola.

Místo v kempu Furnace Creek je možno rezervovat online v době hlavní sezony (od října do května), po zbytek roku platí pravidlo kdo dřív přijde, stejně jako u všech ostatních kempů v Death Valley. Zájem o přenocování v takto extrémních podmínkách však zpravidla není velký, zvláště pak v letních měsících. Ceny za noc se pohybují od 12 do 18 USD; některé kempy jsou zdarma.

JAK AUTEM DO ÚDOLÍ SMRTI

Údolí smrti se nachází ve východní části Kalifornie blízko hranic s Nevadou. Řada návštěvníků Death Valley do něj směřuje z východní části od Nevady, zpravidla jako výlet z nedaleké aglomerace Las Vegas, které je vzdáleno nejkratší trasou zhruba dvě hodiny jízdy automobilem.

Paralelně s údolím vede po východní straně mezistátní silnice číslo 95, z níž je možno dostat se do Death Valley několika vjezdy, a to například u města Beatty či Lathrop Wells. Podobně vede i po západní straně údolí silnice 395, z níž je možné zamířit do Údolí smrti v Ridgecrestu či Lone Pine.

Napříč údolím vede silnice číslo 190, na které se nachází hlavní návštěvnické centrum ve Furnace Creek a taktéž další z častých cílů návštěvníků Stovepipe Wells Village.

Další možností, jak se dostat do Death Valley, je využít malé veřejné letiště ve Furnace Creek. V současné době není Death Valley obsluhováno žádnou veřejnou pravidelnou dopravou.

Pro detailnější informace si stáhněte mapu v PDF zde:

Časy ve videu v minutách:

  • 8:12 – 8:50 je fajnová houpačka 🙂 Osoby se slabším žaludkem mohou mít při jízdě v tomto úseku trochu problémy…zejména, pokud jedete poněkud svižněji 🙂
  • 13:44 – míjíme značku Elevation 1000 feet (304 m) nad mořem
  • 14:16 – odbočka Zabriskie Point
  • 15:36 – křižovatka k Badwater (17 mil)
  • 15:43 – značka Elevation Sea Level – úroveň hladiny moře
  • 16:09 – vjíždíme do Furnace Creek, kde se nachází Visitors Center – Elevation -190 feet (-58 m) pod hladinou moře

Co vidět v Údolí smrti

Kliknutím na ikonu hvězdy se zobrazí detail místa.

Badwater Basin – nejnižší místo, kde se ocitnete pod úrovní moře

Další z míst, které by návštěvník Údolí smrti neměl minout, je tzv. Badwater Basin. Jedná se o nejníže položený bod Severní Ameriky a druhý nejnižší na západní polokouli. Badwater Basin se nachází 86 metrů pod hladinou moře. Zajímavostí je, že nejvýše položený bod 48 kontinentálních států USA (tedy s výjimkou Aljašky a Havaje) – Mount Whitney (4421 metrů nad mořem) je vzdálen od Badwater Basin pouhých 85 mil a ve vzdálenosti pouhých 20 mil se nad Death Valley tyčí 3368 metrů vysoký Telescope Peak.

Místo samotné je tvořeno několika malými ostrůvky vody, které jsou napájené několika prameny. Vzhledem k podmínkám je voda rychle vypařována, a proto často není na povrchu vidět. Nahromaděné soli činí vodu nepitnou (odtud název Badwater), přesto i v Badwater Basin existuje život (daří se zde například některým druhů hmyzu i flory). Pánev je pokryta krystalizovanou solí -krustou o tloušťce od několika centimetrů až po 1,5 metru, pod níž se nachází voda či bahno.

Badwater Basin se nachází asi čtyřicet kilometrů od hlavního návštěvnického centra Furnace Creek a je pohodlně dostupné automobilem po úzké, ale kvalitní silnici. Kromě procházky po solné krustě a pocitu pobytu na nejníže položeném místě Severní Ameriky je turisticky atraktivní i cedule označující hladinu moře, jež je upevněna na skále naproti Badwater Basin

Bad Water v Údolí smrti
Badwater Basin v Údolí smrti

Město duchů Rhyolite v Údolí smrti. Pro milovníky ticha.

V Údolí smrti a jeho blízkém okolí se nachází přes sto opuštěných měst a osad, které v této oblasti vznikly v uplynulých více než sto letech zejména ve spojitosti se snahami o těžbu nerostných surovin. První osadníci přišli do údolí v polovině devatenáctého století, přičemž těžba se zde začala nesměle rozvíjet až v posledních dvaceti letech devatenáctého století.

Primitivní technologie a náročné podmínky pro těžbu v Death Valley však zapříčinily nevalné úspěchy a řada osad a měst, která v té době vznikla, se již dvacátého století „nedožila“. Jedním z nejvýznamnějších příkladů je asi Panamint City, které bylo založeno na místě, kde několik mužů skrývajících se před zákonem v Panamint Moutains objevilo naleziště stříbra. V roce 1874 bylo město na vrcholu, kdy jej obývalo na dva tisíce lidí; boom však skončil o rok později díky rychlému vyčerpání naleziště a v roce 1876 bylo navíc město zničeno povodní. Pozůstatky města nejsou dostupné automobilem, ale je třeba k nim dojít náročným pětimílovým pochodem z Chris Wicht’s Camp.

Last Supper v Údolí smrti
Last supper – skulptura v Údolí smrti nedaleko Rhyolite – GPS 36.894611, -116.830470 a mapa zde

Největším městem v Death Valley bylo Rhyolite, která na začátku dvacátého století obývalo až 10 tisíc obyvatel. V této době se v Rhyolite nacházely dva kostely, osmnáct obchodů, na padesát saloonů, burza, opera a svou praxi zde provozovalo osm lékařů a dva zubaři. Rhyolite se nachází čtyři míle od města Beatty zhruba 55 km (35 mil) od návštěvnického centra ve Furnace Creek. Lze zde spatřit řadu pozůstatků tehdejších budov, mimo jiné třípatrovou budovu banky či věznici.

V průběhu těžby různých nerostů vzniklo v Údolí smrti a jeho okolí na 140 měst a osad, jejich pozůstatky lez pozorovat dodnes. I přes veškerou snahu národního parku řada z nich dále chátrá z důvodu náročných povětrnostních podmínek ale i vandalismu.

Scotty’s Castle

Scotty’s Castle je stavbou, kterou by návštěvník Death Valley v této oblasti asi nečekal. Nachází se v severní části údolí a jeho historie je opředena mnoha legendami. Středobodem všech je Walter Scott, jedna z nejznámějších a nejvýznamnějších osobností v historii Údolí smrti.

Walter Scott se narodil v Kentucky v roce 1872, ale brzy z domova odešel, aby se připojil ke svému staršímu bratrovi, jenž žil na ranči v nevadské poušti. Scotty, jak zněla přezdívka Waltera Scotta, se do této oblasti zamiloval a díky několika zaměstnáním, která v té době vystřídal, se poprvé dostal i do Death Valley, jež se později mělo stát jeho domovem. Ještě předtím si jej však vyhlédl „vyhledávač talentů“ Bill Cody pro svou show Buffalo Bill’s Wild West Show, kde měl Scotty roli kovboje.

Svůj komediální talent potvrdil Scott i o dvanáct let později, kdy po odchodu ze show přesvědčil několik bohatých businessmanů, že vlastní velké naleziště zlata v Death Valley a získal od nich prostředky na rozběhnutí těžby. Scott však žádné naleziště nevlastnil a zatímco si žil poměrně nevázaným životem, většina investorů postupem doby zjistila, že o své prostředky přišla.

Scotty´s Castle v Údolí smrti
Scotty´s Castle v Údolí smrti

Posledním investorem, který Scottymu zbyl, byl pojišťovací magnát Albert Mussey Johnson, jenž na základě Scottyho slibů investoval do vymyšleného naleziště i nadále. Po nějaké době se však Johnson rozhodl sám přesvědčit o existenci naleziště a osobně zavítal do Údolí smrti. Pravda o nalezišti tak vyšla najevo, ale Johnson v Death Valley objevil něco pro něj cennějšího – okamžitě se zamiloval do místního prostředí a se Scottem se dokonce spřátelil. Během následujících několika let se Johnson i se svou manželkou vracel na zimu do Death Valley a vzhledem k tomu, že podmínky pro život zde byly poměrně nekomfortní, navrhla manželka pana Johnsona, aby zde postavili svou zimní rezidenci.

Ve dvacátých letech tak zde započala stavba Death Valley Ranch, pro niž se však později vžilo označení Scotty’s Castle. Důvodem bylo, že Scotty vydával rostoucí stavbu za vlastní dílo, které financuje z výnosů naleziště zlata. Ranch byl postaven ve španělsko-středomořském stylu, ale nakonec zůstal nedokončen. Stavba byla pozastavena v roce 1931 po objevení zaměřovací chyby, neboť se zjistilo, že omylem stojí na federální půdě. Kvůli následné velké depresi ve třicátých letech již nebyly stavební práce nikdy obnoveny.

Johnson se svou manželkou na stáří přestěhovali do Kalifornie a často Scottyho v Death Valley navštěvovali. Po jejich smrti ve čtyřicátých letech připadl zámek charitativní organizaci, která stavbu v sedmdesátých letech odprodala federálním úřadům. Scotty na ranči žil až do své smrti v roce 1954.

Dnes je zde umístěno jedno ze dvou návštěvnických center a turisté mohou celoročně využít každodenních organizovaných prohlídek zámku i jeho sklepení.

Údolí smrti plné barev

Barvy, tak by se dalo chakterizovat místo plné skal, písku a štěrku. Přijeďte v poledne a uvidíte jiné spektrum než, když se zastavíte před západem slunce. Ta samá skála bude zářit oranžově červenou barvou, jen co zapadne slunce, tak se změní v teplou okrovou až hnědou, často žíhanou pruhy tmavších odstínů.

Zabriskie Point v Údolí smrti
Zabriskie Point v Údolí smrti
Zabriskie Point v Údolí smrti
Zabriskie Point v Údolí smrti
Bad Water v Údolí smrti
Badwater Basin v Údolí smrti
Písečné duny v Údolí smrti
Písečné duny v Údolí smrti těsně před západem slunce
Písečné duny v Údolí smrti
Písečné duny v Údolí smrti

Zajímavosti o Death Valley

Proč je v Údolí smrti takové teplo?

Údolí smrti je nejen neteplejším místem Spojených států amerických, ale poté co Mezinárodní meteorologická organizace odebrala v září 2012 tento „titul“ libyjskému městu El Azizia kvůli nedůvěryhodnému měření z roku 1922, také „oficiálním“ nejteplejším místem na Zemi. V roce 1913 byla v Death Valley naměřena teplota 56,7 stupňů Celsia.

Letní měsíce jsou v Údolí smrti pouze pro otrlé – průměrná denní teplota převyšuje od června do září hodnotu 40 stupňů Celsia s absolutním minimem srážek. Nejvyšší teplota povrchu byla v Death Valley zaznamenána v roce 1972 ve Furnace Creek a dosáhla 201 stupňů Farenheita, tj. 94 stupňů Celsia.

A proč je právě Údolí smrti místem s tak extrémními teplotami? Hlavním faktorem, který přispívá k vysokým teplotám, je hloubka a tvar údolí. Death Valley je dlouhá a úzká kotlina, jejíž dno se nachází 86 metrů pod úrovní hladiny moře; kotlina je však zároveň ohraničena vysokým a strmým horským pohořím. Panuje zde velké sucho, neboť vlhkost a oblačnost směřující z Tichého oceánu na východ musí mezi pobřežím a Údolím smrti překonat čtyři velká pohoří, která přispívají k vytvoření srážkového stínu.

Jasná obloha, suchý vzduch a slabý výskyt rostlin umožňují velké zahřátí povrchu údolí. Vzduch zahřátý od země stoupá zpět vzhůru, kde je skalními masivy mírně ochlazen a začíná opět klesat do údolí. Kapsy tohoto pouze mírně chladnějšího vzduchu jsou při sestupu postupně stlačovány a zahřáty ještě vice tlakem vzduchu v nízké nadmořské výšce.

Vzduch v údolí takto cirkuluje podobně jako v konvektomatu a vytváří extrémně vysoké teploty na dně údolí. Díky značené teplotě země nepřináší v letních měsících úlevu ani noc, neboť povrch nestačí během noci vychladnout a noční teploty tak v létě neklesají pod 30 stupňů Celsia.

Teploty a srážky v Údolí smrti

Údolí smrti je nejteplejším místem na světě, k čemuž přispívá zejména tvar a hloubka údolí, obehnaného vysokými skalními masivy. Dno údolí má nadmořskou výšku 85 metrů pod mořem a právě zde panují největší vedra. S každým poklesem o 300 výškových metrů roste teplota až o 2 stupně Celsia.

Letní měsíce jsou logicky nejteplejšími v roce – průměrná denní teplota se pohybuje nad 40 stupni Celsia, přičemž rekordní nejvyšší teplota naměřená v roce 1913 činí téměř 57 stupňů Celsia. Příjemné počasí naopak panuje v zimních měsících, kdy se denní teploty pohybují okolo 20 stupňů.

Díky velmi vyhřátému povrchu, který se během noc nestačí dostatečně ochladit, neklesá v létě teplota v noci pod 30 stupňů Celsia. Zimní noci naopak bývají velmi chladné, když teplota v lednu klesá v průměru až ke 4 stupňům; rekordní nejnižší teplota dosáhla v Death Valley -9 stupňů Celsia.

Podnebí je v Údolí smrti taktéž velmi suché; průměrný roční úhrn srážek dosahuje pouhých 5 centimetrů. Nejvíce srážek spadne v Death Valley v zimních měsících od listopadu do února.

Ostatní také čtou

Zpráva o chybě

Následující zpráva bude odeslána našemu týmu: